Schovka
Alkeholže bych nevyhnal ani psa ven
slunce se schovalo za mraky
a já se schovám nìkam taky
Do hospody nejlíp ,do tý,
kterou dobøe znám
já mám rád známý lidi
a ty tady, ty tady mám
Když do hospody dveøe otvírám,
jeden chlap se na mì podívá
jestli prej mladej duchem jsem,
na schovku že si zahrajem
Chvíli jsem pøemejšlel
a pak kejvnul jsem
vždy možná duchem,
duchem ještì mladej jsem
Na schovku jsem si hrál zamlada,
to byla tehdy velká paráda
že na ni budu hrát i v hospodì
stìží by napadlo mì
Pøed pípou, za pípou
nesmí nikdo stát
no jinak nebudu,
nebudu hrát
Hospùdko milá, hospùdko rozmilá,
pøece by ses mnì nikam neschovala
kdo tuhle blbou hru, ten kdo ji vymyslel
ten asi vùbec na tebe nemyslel
Za chvíli se problém objevil,
i když se zpoèátku tak nejevil
sucho v krku hroznì trápí nás,
kromì pikolíka, co je z nás
Ten si totiž pøi pikání
mùže klidnì pít
protože jedinej
u pípy mùže být
Teï bych chtìl øíct jenom závìrem,
že tuhle blbou hru neberem
saharou se stává hospoda,
což je pro nás nevýhoda
Pøed pípou, za pípou
musí vždycky nìkdo stát
aby se mohlo
zvesela nalejvat
Hospùdko milá, hospùdko rozmilá,
pøece by ses mnì nikam neschovala
kdo tuhle blbou hru, ten kdo ji vymyslel
ten asi vùbec na tebe nemyslel
A proto pøed pípou, za pípou
musí vždycky nìkdo stát
aby se mohlo
zvesela nalejvat
Hospùdko milá, hospùdko rozmilá,
pøece by ses mnì nikam neschovala
kdo tuhle blbou hru, ten kdo ji vymyslel
ten asi vùbec na tebe nemyslel