Trumpeta

Troubenim dava do sveta takovou vec.
Takovou vec, kterou nejdrive zakrouti nahoru,
zakrouti nahoru, a potom zatroubi dolu.

Dolu a dolu a dolu a dolu a dolu.
Tak, jak se prochazi lanem obilnych stvolu.

O svoji touze
trumpeta dlouze
troubi a za ni jde pan.
O, zkrouceny pan.

Troubi si takovou vec,
kterou nakonec zakrouti smerem k nam.
O, a klasy mu nakrmi plechovy chrtan.