Rohypnol po tetě

Strejda, ten léta chlastal leteckej benzín rád,
teta nemohla dospat, rohypnol začla brát.
Děda byl votrávenej co jsem ho znal, co žil,
strašně rád hledal houby, jenomže slepej byl.

Strejda dost prudkej chlap,
holt někdy vyletěl nad lesy, nad domy, lítal si kam si chtěl.
A tak sme takhle spolu, dost nás to bavilo,
v neděli nebo jindy letěli na pivo.

Když sme si potom sedli a bouchli do stolu,
nebyl to pro nás problém vybílit hospodu.
Stačilo štětku vzít, barvu, kýbl, vodu,
chodit si na štaflích, máš bílou hospodu.

Dej si ještě kus a ty hospodskej nalejvej.
No tak to zkus nic moudrýho v tom nehledej.

Strejda, ten léta chlastal leteckej benzín rád,
teta nemohla dospat, rohypnol začla brát.
To už jsem vlastně zpíval, to ste mi měli říct,
je vidět za ty léta nemám už v hlavě nic.

Jak se tak flákáme se strejdou po světe,
baštíme rohypnol co zbyl nám po tetě.

Dej si ještě kus a ty hospodskej nalejvej.
No tak to zkus nic moudrýho v tom nehledej.

Jak se tak flákáme se strejdou po světe,
baštíme rohypnol co zbyl nám po tetě.

Dej si ještě kus a ty hospodskej nalejvej.
No tak to zkus nic moudrýho v tom nehledej.