Slunce
Helena vondrackova
Ja kdysi s usvitem ti øikal èastokrat
že jsi mé slunce, o nìmž nikdo nema zdani
Øek jsem to važnì, jenže nesmiš to tak brat
Pøehanim rad, to bude tim
že jsi mé slunce, o nìmž nikdo nema zdani
Øek jsem to važnì, jenže nesmiš to tak brat
Pøehanim rad, to bude tim
Ja kdysi s usvitem ti øekla èastokrat
že jsi mé slunce, které vyšlo v pravou chvili
Slyšel jsi spravnì, jenže nesmiš to tak brat
Bezpoètukrat èlovìk se mýli
CHORUS:
Slunce je fair, to nezaspi a høeje zada
Vysvitne vèas, když naprši ti do mikada
Nechce nic mit, nic nedluži a sviti stejnì
Na moji tvaø, na dlanì tvé
Slunce je fair, to nešidi a høeje plaže
Odvede své a neslibi, co nedokaže
Kol hlavy mìj si svatozaø a tøeba høej si
Slunce ty nejsi
I když maš spoustu chyb, tak ja ti rozumim
A slabši stranky tvé ti vùbec nevytýkam
Ani ja nejsem tvoje slunce, pokud vim
Netrap se tim, to se jen øika
(Chorus)
Už radìj mlè a divej, hvìzdy jsou ty tam
Pøichazi usvit, velké slunce hlasi rano
Co pøat si krasnìjšiho nad ten zazrak sam
že ty mì maš, že ja tì mam
Encontrou algum erro na letra? Por favor envie uma correção clicando aqui!