Demiurg: bílý antikrist
Hyperborean desire
Strnutí starých kostí,
za zády slepota oèí,
co vidìly více než dosti
ve spirále, jež bìsy se toèí.
za zády slepota oèí,
co vidìly více než dosti
ve spirále, jež bìsy se toèí.
Zkøížiti kotníky, jen rozpažit ruce,
vprostøed mysli planoucí -
sebou samým prokláti srdce
a zardousit lhostejnost chøadnoucí.
Pak pokynout èíší napìtí,
nech ètvero hrotù lebkou proniká,
zaznívá køik, jež vábí prokletí
a s další ètveøicí trup se potýká!
„Stojím pevnì zaklesnut... Hoøím utváøením k výšinám...
Krvácím proudem otevøení... S génii elementem létám..."
Chladný kov od nohou se plazí,
jak z ocele had tìlo obtáèí -
jeho smìr vìdomím zamrazí...
Že opouští mì levou rukou postaèí!
„Chu nápoje Vùle... Vùnì spáleništì minulých...
Dotek, že skuteènost kol... Naslouchám tonùm, jež hovoøí..."
Zrakem a duchem uvádìných.
Bílý antikrist!
Encontrou algum erro na letra? Por favor envie uma correção clicando aqui!