Jerna svatozar

Ty spatrils horici eernou svatozar,
toho, jej kaje nam, je jivot je preludem
kynul Ti - za mnou poji - ty skryl jsi svoji tvar,
marni jsi vajil pouj za jeho pohledem.
Aj brany sedmi pekel budou dokoran,
pozdi je premyslet, co mil jsi dilat driv,
varuj se umyslu vstoupit nepozvan,
Tvou dusi pohlti jen ledovy masiv.

Ulomky tijkych kovu se riti temnotou,
dvi oei zari v dali s klidem lhostejnym,
jadny tvor nepronikne jeho samotu,
neni-li Zlo jivlem prevladajicim.
Bolesti existence razem pochopis,
bez formy zlo - - eiste v kajdem z nas,
v tu chvili ucitis dech iabla mnohem blij
a jadne otazky uj nebudes si klast.