Píseò pro satana

Ach Satane, Ty vládèe všehomíra,
jak skála pevná je má láska k tobì.
Nezmìnitelná v tebe je má víra,
obrácený køíž chci mít na hrobì.
Tvùj obraz mám vypálený v srdci -
v srdci, které je navždy tvoje!
Když navštívíš mì nìkdy v noci,
pentagram zazáøí jak svìtlušek roje.
Tvým jménem proklel jsem kostely a chrámy,
mou duši sám Lucifer si vzal.
Spálil jsem Bibli a podobný krámy
a tobì své tìlo vìnoval.
Vím, že jsem tvùj, jsem majetkem tvých synù
a tìším se na tvùj ohnivý Ráj.
Jen vírou v tebe já odèiním svou vinu,
pak pùjdu dál, až na propasti kraj.
Pøi Èerné mši jsem vždy nesmírnì hrdý,
že do uèení k sobì jsi mì vzal.
Co nezmohou dnes jìšte žádné vìdy,
to všechno ty už dávno znal.
Když skládám ruce do støedu Pentagramu,
a duše má se zaène zachvívat,
pak vždycky poznáš, že nikdy tì nezklamu,
že navìky tì budu milovat!